Už na střední škole jsem měla pocit, že mi plátno ani papír nebudou jako médium stačit. Cítila jsem potřebu pracovat s lidmi – během spolupráce se propojují dva světy zkušeností a vzniká něco naprosto jedinečného, na co bych sama nikdy nepřišla.

Během obědových pauz na střední škole jsem chodila pozorovat tatéry při práci a byla jsem tímto řemeslem naprosto fascinovaná.

V té době ještě nebylo běžné, aby umělci přenášeli svá autorská díla přímo na kůži. Jednou jsem zaslechla rozhovor zákazníka s tatérem, společně diskutovali význam jeho snu, a jak jej přenést na kůži. Zákazník chtěl aby se tatér nechal inspirovat snem, který pro něj měl hluboký význam.

Snový svět byl odjakživa velkým zdrojem mé inspirace, takže jsem v tu chvíli měla silné prozření – tetování nejsou jen obrázky z katalogu, ale mohou být velmi osobní formou transformace a způsobem, jak přenést vnitřní svět člověka na jeho tělo.

V šestnácti letech jsem si pořídila první tetovací náčiní a začala tetovat dobrovolníky a své spolužáky.

Na vysoké škole jsem v tetování pokračovala a po ukončení bakalářského studia na UTB jsem dostala jsem příležitost působit v Bobek Tattoo v Praze. Ve 21 letech jsem dostala možnost tetovat v New Yorku. Na tuto zkušenost plynule navázaly guest spoty v San Francisku, Los Angeles a na Havaji, kam jsem se několik let vracela.

V roce 2016 jsem poprvé navštívila Amazonii. Původně jsem tam odletěla zkoumat, jakým způsobem se v místních kulturách pracuje s tetováním a jaký má v jejich tradicích význam. Místo toho jsem však založila spolek Forest.ink. Na čas jsem s tetováním přestala. Postupně se tato zkušenost stala zásadním bodem mého dalšího uměleckého směřování a přinesla také výraznou změnu mého stylu.